Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výstroj

 

 Batoh horských myslivců – Rucksack ,model 1931

p1030798.jpg

Prostorný batoh měl čtyři kapsy s chlopněmi se zapínáním na kožené řemínky s přezkami.Chlopně jsou obroubeny našitou kůží. Batoh vyráběli různé firmy v různých barevných provedeních.Batoh se nosil na zádech a z hlavních řemenů se připínal dalšími pomocnými řemeny k sumkám na opasku.Ve spodní části batohu byl provlečen kožený řemen ,který se upevňoval kolem pasu a vyvažoval tak stabilitu batohu na zádech vojáka.Do batohu se umisťovaly výstrojní pytlíky označeny barevně. Celkem tak 12 ks pytlíků.Pytlíky tak obsahovaly věci potřebné ke každodenní potřebě v poli. ( jídlo,teplé oblečení,denní dávka jídla,celta,deka,mačky,sněžnice,polní lopatka,jídelní miska atd.)

 

 Malá polní – Brotbeutel model 1931

p1030813.jpg

Jednalo se o příruční chlebník, do kterého si vkládal voják osobní věci (jídlo, teplé prádlo, čištění na zbraň atd.). Nejčastěji vyskytovaná barva je šedozelená, vak byl vyroben z plátěné celtoviny. V prvních počátcích války byl k němu připnut i popruh na nošení přes rameno. V pozdějších fázích války byl tento popruh přesunut k jiným účelům nebo nebyl používán vůbec. Vak byl vyráběn po celou dobu války různými výrobci v různých barvách a variantách. Na tento vak byla připínána další výstroj jako polní láhev, polní miska nebo stanový dílec. 

Drobné jídelní polní vybavení

p1030822.jpg

 Na fotografiích je znázorněno drobné jídelní vybavení (pouze drobný výčet předmětů) např: Bakelitový mlýnek tramp – šlo na tomto mlýnku umlet v poli jednu dávku kávy. Mlýnek je skladný a rozebíratelný, zhotoven z bakelitu v různých barevných odstínech. Polní vařič Esbit – tento vařič je zhotoven z plechu a je velice skladný. Po jeho rozložení lze do útrop tohoto vařiče vložit tuhý líh a ohřát či uvařit teplou stravu v polních podmínkách. Na obrázích je i vidět jeden typ sirek, používaných armádou. Dóza na tuk – Butterdoze – tato dóza je vyrobena z bakelitu v hnědém, černém či oranžovém barevném odstínu. Má šroubovatelné víko a dovnitř dózy se ukládá tuk na vaření, máslo, margarín či sádlo. Dóza na chleba – tato dóza má oválný tvar a je vyrobena z hnědého bakelitu. Dovnitř dózy se vkládal chléb, aby vydržel co nejdéle měkký. Víko dózy je zasouvatelné. Na dalších obrázcích je kapesní nůž, či jídelní příbor.

Drobné osobní věci vojáka

p1030884.jpg

Vojenská knížka – Soldbuch – knížka má tvrdší hnědé desky, uvnitř knížky je fotografie vojáka a veškerá data a výstroj, které voják nafasoval. Je zde popsán i zdravotní stav vojáka a data a jeho rodině. Tuto knihu měl u sebe každý voják. Identifikační známka – je vyrobená z hliníkového plechu, na kterém je vyraženo číslo vojáka a číslo jeho jednotky. Nosil každý voják na krku. V případě smrti vojáka, se spodní polovina ulomila a předala k archivaci, horní polovina známky zůstala s tělem. Na fotografiích také uvidíte papírové peníze a drobné mince s peněženkou. Dále pak například foukací harmoniku od firmy Höhner (firma, jež vyráběla harmoniky pro armádu). 

Polní nádoba – Kochgeschir model 1931 

p1030818.jpg

Nádoba vyrobená převážně z hliníku od různých výrobců a vyráběná po celou dobu války. Nafocený kus má obsah 0,5 litru. Polní nádoba byla připnutá přes kožený řemínek k malé polní nebo nošená v útrobách batohu. Polní nádoba šla rozdělit na dva díly. Nádoba byla v barvách od světle zelené až po zelenou či šeď. Mohla být využívána k jídlu či drobnému vaření v poli. Kolem polní nádoby bylo připnuto i ucho z drátu k nošení menáže či jinému využití například vaření nad ohněm atd. 

 

Mapník – Meldekartentasche model 1935

p1030879.jpg

Pouzdro na mapy nejčastěji používané důstojníky a poddůstojníky německé armády. Pouzdro bylo ušito z černé nebo hnědé vepřové kůže. Pouzdro vyrábělo spoustu manufaktur německé říši. Základní výbavou pouzdra byly mapy, zápisník, pravítka, měřidlo vzdáleností, buzola na šňůrce a různé psací a rýsovací náčiní, které byly umístěny v kapsičkách na předním dílu.Pouzdro bylo nošeno na koženém opasku na pravé či levé straně dle uvážení vojáka.  

Horské boty – Bergschuhe

p1030781.jpg

Boty jsou ušity z velice tvrdé a kvalitní kůže. Barevný odstín kůže od světle hnědé až tmavou, či černou. Na sedm děr se provlékaly kožené tkanice. Jejich horní okraj byl lemován šedým soukenným páskem, jenž zabraňoval poranění kotníků. Velmi silná podrážka a podpatek byly na okrajích pobity kovovými cvoky a uprostřed kovovými kolíky.Boty byly na nohách vojáka velice pevné a umožňovaly tak snadný pohyb v horském terénu. Pata bot byla lehce vykrojená a umožňovala tak další využití k připnutí například sněžnic, lyží, či lezeckého vybavení.

Ovinovačky – Wickelgemaschen

p1030921.jpg

Používané nejčastěji horskými jednotkami, zapínaly se na háček přes tkanici boty a dále pak se navinuly přes botu a kotníky nohy a kalhoty. Stahovaly se přes speciální háček. Měly zabránit vypadávání kalhot z bot a vnikání různých nečistot, sněhu, kolem kotníků do bot. Vyráběly se v různých odstínech z pružné tkaniny.

 

 

 

Opasek s přezkou - Koppel und Koppelschlösser

p1030808.jpg

Opasek byl vyroben z tmavé kůže v různých velikostech pasu od osmdesáti centimetrů do cca 150-ti centimetrů. Na jednom konci opasku byla nasunuta přezka (vyrobená z hliníku v prvních fázích války, ale používána až do konce války a ocelová přezka vyráběná v pozdějších fázích války). Na přezce v obou případech byl napsán nápis GOTT MIT UNS (bůh s námi). Na druhém konci opasku byl našit protikus přezky (háček).Přezky vyráběly různé manufaktury o celé říši, většinou byly přezky z druhé strany raženy výrobcem. Na opasek se věšela další polní výstroj jako patrontašky, chlebník, bajonet a jiná výstroj.

 

Plynová maska – Gas masks model 1930

p1030838.jpg

Vlastní plynová maska je uložená v kovovém válcovém pouzdře. Pouzdro se nosilo přes rameno a druhým koncem bylo připnuto k opasku.Plynová maska mohla být vyrobena z různých materiálů od gumy, až po elastickou pryž. Na konci každé plynové masky byl filtr. Ke každé plynové masce byla i sumka s náhradním filtrem. V prvních počátcích války se na popruh od plynové masky navlékalo pouzdro (vyrobeno z látky či pogumované látky) na protichemickou pláštěnku. Pláštěnka byla určena k ochraně proti plynu a chemickému postřiku a užívala se v celé německé armádě. Její barva byla přizpůsobena charakteru bojiště. V pozdější fázi války se chemická pláštěnka přesouvala přes pouzdro plynové masky nebo nebylo nošeno vůbec. Další nezbytná část k plynové masce je krabička s dekontaminací kůže (losantin) a lahvičkou na dekontaminace zbraně. Pokud měl voják nějakou oční vadu, byly k plynové masce přidávány i brýle pod masku v šedé krabičce označené Masken-Brille. Plynovou masku vyrábělo spoustu výrobců v celé říši a maska byla využívána do konce války (minimálně její válcový obal).

Polní láhev – Feldflaschen

p1030832.jpg

U horských myslivců byla často využívána varianta polní lahve s obsahem 1 litr, oproti častěji používanému typu polní lahve s obsahem 0,75 litrů ( i tato varianta lahve používána). V prvních počátcích války byla láhev dávána přes rameno na koženém popruhu. V dalších fázích války tento popruh nahrazen karabinkou a láhev byla připnutá k malé polní. Popruh však zůstal u polních lahví s obsahem 1 litr u zdravotníků. Polní láhve vyrábělo spoustu výrobců a lišily se různým řemením a barvou a materiálem ochranného filcu. Vlastní polní láhev byla vyrobena z hliníku, ale jsou i varianty z posmaltované oceli. K polní lahvi bylo připnuto tzv. pitítko, které bylo vyrobeno z hliníku či bakelitu. Polní lahev byla obalena ochranným filcem, který zabraňoval rychlému ochlazení tekutin či naopak. Víčko na polních lahvích bylo šroubovací, vyrobeno z hliníku či bakelitu. 

Polní lopatka – Schanzzeug

p1030833.jpg

Polní lopatka na fotce je nejpoužívanější v německé armádě. Délka lopatky byla 55 centimetrů. Byla vyrobena z kovu a na konci měla dřevěné toporo. Polní lopatka se nosila v kartonovém pouzdru. Pouzdro se zavěšovalo na opasek zpravidla na levé straně, ale u horských myslivců byla často polní lopatka vkládána do útrob batohu a nebo nenošena vůbec. Pouzdro obepínal delší řemen, neboť se jím ovinovala také pochva bodáku, která se vkládala do lopatky. Horští myslivci používali i tzv. sklopnou lopatku – klappspaten. Oba dva typy lopatek byly hojně používány až do konce války.

  

Stanový dílec + doplňky – Zeltbahn model 1931.

p1030846.jpg

Stanový dílec je trojúhelníkového tvaru v maskovaném provedení tzv.lámaná skála.Rozměry celty jsou 250x200x200cm.Možnost využití této naimpregrované celtoviny byly veliké od postavení přístřešku proti nepříznivým povětrnostním podmínkám až po pončo či využití jako improvizované nosítka pro zraněné.Každý voják měl jeden kus této celty s 3mi kolíky ( kolíky jsou z hliníku ) a jednou části střední tyče.Pokud si 4 kamarádi v boji spojili své stanové dílce vznikl tzv.jehlan. V tomto jehlanu se tak mohli vyspat 4 vojáci. S pravidla to byli pouze 3 jelikož 4 voják byl na stráži. Celta se zpravidla nosila v batohu či sbalená do válce a umístěná na malé polní vojáka ,která byla umístěná na opasku. Celta našla využití po celou dobu války až do jejího ukončení 1945.

Nábojové sumky – Patronentaschen 

p1030804.jpg

Byly vyrobeny z černé nebo hnědé vepřové kůže. Každý voják, který byl vyzbrojen puškou K98, měl pár těchto sumek. Sumky byly zavěšeny na opasku pod prsou vojáka. V zádní části sumek bylo vždy našito očko ve tvaru D, za které se daly připnout nosné řemeny horského batohu. Do každé sumky lze zasunout dva nábojové pásky s pěti náboji. Celkem tak měl voják v bojové pohotovosti šedesát kusů ran střeliva. Na koncích každé sumky byly našity trny, vyrobené z hliníku či oceli na připnutí klapky patrontašky. Každá sumka byla vybavená předělovací přepážkou. Některé typy sumek byly šity či spojeny nýtováním (dle výrobce a roku výroby). 

Sumky MP38/40 – Magazintaschen für MP38 und 40 

p1030906.jpg

Sumky ušité z plátna opatřené koženými řemínky, které se upínaly na ocelové či hliníkové trny. Ze zadní části sumek vyčnívaly řemínky s okem ve tvaru velké D, na které se upínaly nosné řemeny batohu. Voják, jemuž příslušel daný samopal, nosil pár těchto sumek. Každý kus měl tři kapsy, na tři zásobníky. U jedné ze sumek byla ještě našita jedna malá chlopeň, do které se vkládalo čištění zbraně a plnička na zásobníky. Každý voják měl tudíž při ruce šest kusů zásobníku. Každý zásobník na 32 ran. V prvních fázích války tyto sumky byly ušity z kůže, ale v dalších fázích války bylo používáno plátno v různých barevných odstínech od zelenošedé až do modré.

Taška na špinavé prádlo - Bekleidunngssack vzor 31

p1030858.jpg

Taška je vyrobená z plátna, které mělo rozpětí barev od khaki zelené až po šedou. Zapínána byla na dva kožené řemínky přes trn. Nahoře na chlopni bylo kožené poutko na nošení. Tašku vyráběli různí výrobci s různými odlišnostmi. V tašce se nosilo špinavé či čisté prádlo nebo osobní předměty vojáka. Používána v době dovolenek či jiných situacích. 

 

Výstrojní vaky do horského batohu.

p1030910.jpg

Vaky jsou vyrobeny z bavlněné látky nebo celtoviny. Na vstupu do vaku jsou dva barevné trojúhelníky. Tyto barvy rozlišovaly náplň vaku v batohu.Na vacích jsou hliníkové očka a v nich je provlečena tkanice , kterou lze vak uzavřít. Velikost vaků se liší. Do horského batohu se tak ukládalo cca 12 ks těchto výstrojních vaků.Nelze však s jistotou říct zda tyto vaky byly v batozích do konce války. Do vaků se tak ukládali různé předměty jako: dávka jídla, teplé rezervní prádlo, lékárna, osobní předměty atd.Barevnost vaků byla různá , ale často byly vybarveny v olivovém odstínu a barevné označení v široké škále pastelových barev ( červená,světl. modrá,modrá,zelená,žlutá atd. )

Cepín - Eispickel

p1030923.jpg

 

Cepin usnadňoval pohyb vojáka ve vysokohorském terénu a pohyb na ledu sněhu. Byl vyráběn různými manufakturami, či byly využity přebytky z první světové války nebo meziválečných let. Byl vyráběn v různých variantách a délkách. Na konci dřevěného topora, jenže bylo převážně z jasanového dřeva, byla nakována cca osmicentimetrová špice. Na druhém konci byl připevněn vlastní cepin. Na jednom konci byl do špice a na druhém se rozšiřoval do tvaru motyky. Na toporu byla umístěna brzda a nad ní ocelové očko, v němž byla provlečená tkanice nebo kožený řemínek ke stáhnutí na ruku. Zabraňoval tak ztrátu cepinu. 

 Sněžnice

p1030891.jpg

Sněžnice vyráběné různými výrobci. Vždy vyrobené z dřevěného oválu, vypleteného provazy s umístěným výpletem k připnutí k horské botě. Sněžnice se umísťovaly do vrchní kapsy horského batohu a byly používány k jednoduššímu pohybu ve vysokém sněhu.